V sezóně si zažili úřadující šampióni chvíle radosti, ale i smutku. Nový trenér Zdeněk Moták byl prakticky po celou sezónu četně kritizován a příznivci klubu skoro až vyhazován. Taky není divu. Každý, kdo nastoupí po Václavu Varaďovi, který s klubem vybojoval tři mistrovské tituly v řadě, nebude mít svojí úlohu lehkou a tlak bude obrovský. I přes vlnu kritiky je ale Třinec v semifinále letošního play off. A nejen to. Jejich hokej funguje a v sérii proti suverénovi základní části už vede 2:1.
Mnoho lidí tvrdilo, že zlatá éra Třince je po odchodu Václava Varadi definitivně u konce. Že kouč Zdeněk Moták je jen stínem excelentního trenéra a Oceláři se zařadí ke středu soutěže. A základní část TELH tato slova prakticky potvrzovala. Výkony Třince byly chvíli nahoru a pak zase dolů. Žádná stabilní výkonnost, žádná osobitá tvář, žádný náznak neporazitelné mašiny, která má ambice na mistrovský titul.
Jenže začalo play off a situace se diametrálně změnila.
Třinec ukázal, že kostra mistrovského kádru je vlastně stále při sobě. Že v sobě tým skrývá mnoho zkušenosti, bojovnosti, ale zároveň rozdílové hráče. To všechno jsou hlavní aspekty k úspěchu ve vyřazovací části. A korunku tomu dává právě kritizovaný kouč Moták. Třinec totiž našel tvář. Tvář, která se nelíbí každému, vlastně kromě fanoušků Třince asi nikomu, ale prostě funguje.
Oceláři hrají pilnou defenzivu. V obranném pásmu jsou jako doma, zdobí je bojovnost a také taktická vyspělost. Jakoby každý na ledě dokonale znal svoji roli a v každé situace věděl, co má udělat. Všechno to z povzdálí navíc kontroluje fantom jménem Ondřej Kacetl. Když se jeden rok stane, že brankář v play off zazáří, budiž. Pokud se to ale děje rok co rok, už to náhoda rozhodně není. Kacetl nezažil ideální základní část, svým kolegou Mazancem byl výrazně přechytán. Ovšem začlo play off a Kacetl opět zařadil na vyšší rychlostní stupeň.
V útočném pásmu Třinec mnoho času nestráví, ale když už se tam dostane, je mimořádně nebezpečný. Oceláři mají totiž nejvyšší procento střel, které vypáli z prostoru mezi kruhy, z tzv. slotu. To je místo, ze kterého statisticky padá nejvíce gólů. A to je právě ono. Třinec nepotřebuje 40 střel, nepotřebuje herní převahu. Potřebuje jen plnit defenzivní pokyny a když už se dostane dopředu, udeří. Čekal někdo ale od Zdenka Motáka jiný hokej? Vždyť úplně stejně se prezentovala i pod ním hrající Olomouc. Jenže tady má k ruce daleko lepší hráčskou kvalitu a právě tady může jeho hokej dosáhnout vrcholu.
Hokej Zdeňka Motáka není pohledný a dle slov některých příznivců se na to prakticky nedá koukat. A já musím souhlasit. Jenže v play off se nehraje na krásu, v play off se hraje na výhry. A tenhle hokej zápasy dokáže vyhrávat. Třinec aktuálně vede nad suverénem základní části z Pardubic už 2:1 a má tak skvěle nakročeno k finále. Samozřejmě, je ještě hodně brzy a v sérii se může stát cokoliv. Ale už teď je jisté, že volba Motáka na lavičku Třince nebyl vůbec špatný tah.
A možná to bude tah mistrovský.
Autor: Libor Novák
Foto: Marian Ježowicz / HC Oceláři Třinec