HISTORICKÝ DEN: Začátek světového hokeje v Československu

Po konci první světové války vznikla s novým státem i nová reprezentace. Tentokrát se již jednalo o reprezentaci celého Československa. Ta navázala na své úspěšné předchůdce, tedy reprezentaci Čech. Narozdíl od svých předchůdců však začala působit nejen na území Evropy

První soutěžní střet s týmy ze zámoří na olympiádě

Dva roky po konci první světové války se v belgických Antverpách konaly, po osmi letech, letní olympijské hry. Na jejich programu se poprvé objevil i lední hokej. Pro československou reprezentaci to byl vůbec první turnaj. Poprvé nás v rámci soutěžního zápasu vyzvaly týmy ze zámoří. Konkrétně s USA jsme padli 16:0, s Kanadou 15:0. I přes vysoké prohry to pro nás znamenalo cenné zkušenosti. O třetí místo jsme svedli těsný zápas se Švédy, pro které to byl vůbec první turnaj v historii země. Čechoslovákům se podařilo vyhrát tím nejtěsnějším výsledkem 1:0, když se prosadil Josef Šroubek. Z olympiády jsme si tedy odvezli bronzovou medaili a navázali tak na úspěchy reprezentace Čech.

Jedni z nejlepších v Evropě

Následující tři roky se reprezentace se lvem na prsou zúčastnila všech evropských šampionátů. V roce 1921 odehrála jediný zápas o titul mistra Evropy, ve kterém podlehla Švédům 4:6, takže skončila na druhém místě. O rok později jsme si spravili chuť, když jsme ve Svatém Mořici získali titul mistrů Evropy. Následující rok jsme se po dvou prohrách z pěti zápasů museli spokojit pouze se třetím místem.

Neúspěch na olympiádách

Po čtyřech letech jsme se opět střetli s těmi nejlepšími na zimních olympijských hrách. Kvůli neshodám ve svazu nepřicestovalo do francouzského Chamonix naše reprezentační družstvo v nejlepší sestavě. Navíc bylo již značně přestárlé, což se projevilo hned v prvním zápase. Čechoslováky čekala po čtyřech letech opět Kanada, kterou reprezentoval tým Toronto Granites. Zápas nezačal vůbec dobře; po první třetině jsme odcházeli do kabin za stavu 0:8. Ve druhé třetině Kanada přidala dalších čtrnáct gólů a třetí třetina jen podtrhla naše trápení, když skončila stejným výsledkem jako ta první. Zápas skončil potupným výsledkem 0:30, což je nejvyšší prohra v historii, která už pravděpodobně nikdy nebude překonána. Ani klíčový zápas se Švédy se nám nepodařilo obrátit na naši stranu, a po prohře 3:9 bylo jisté, že i když porazíme Švýcarsko, nepostoupíme do finálové skupiny. Tento turnaj se tedy zapsal jako první, ze kterého jsme si nepřivezli medaili.

V roce 1928 jsme si přijeli zlepšit chuť do Švýcarska, kde se nám doposud vždy dařilo. Abychom postoupili mezi čtveřici nejlepších, jsme museli vyhrát skupinu, ve které nás čekalo opět Švédsko a nováček z Polska. S Poláky jsme svedli vyrovnaný zápas, který se nám podařilo vyhrát 3:2. Jenže proti Švédům se nám nepodařilo vstřelit ani gól, naopak do naší sítě padli tři, což znamenalo konec na turnaji a konečné sedmé místo, které se stalo nejhorším umístěním Československa na všech olympiádách.

Domácí šampionát

Druhé naše domácí mistrovství se uskutečnilo v roce 1925. Původně se mělo odehrát v Praze, ale kvůli oblevě nebylo možné uspořádat šampionát ani v Praze, ani na vodní ploše Jordán u Tábora, která měla sloužit jako náhradní místo. Mistrovství se tedy přesunulo na Slovensko, konkrétně na Štrbské Pleso a do Starého Smokovce. Další kaňkou byla účast pouhých čtyř týmů, což bylo nejméně za několik posledních let. Šampionát dopadl pro naše hráče nejlépe, jak mohl; po výhrách 3:0 nad Rakouskem, 1:0 nad Švýcarskem a 6:0 nad Belgií se stali opět mistry Evropy. Evropský titul jsme pak vyhráli ještě jednou, a to v roce 1928 na turnaji v Budapešti, což bylo také předposlední mistrovství evropského kontinentu. V roce 1930 se totiž uskutečnilo vůbec první samostatné mistrovství světa v hokeji.

Zdroj náhledového obrázku: Český Olympijský tým

Autor: Petr Brychta