Pomalu si začínáme zvykat na to, že česká brankářská škola stabilně zásobuje nejen Evropu, ale i zámoří maskovanými talenty. Lukáš Dostál, Karel Vejmelka, Jakub Dobeš, Daniel Vladař. To je jen krátký výčet golmanů, kteří hájí české barvy mezi světovou hokejovou elitou. Nyní však zaujalo pozornost českých fanoušků jiné brankářské jméno. Brankář, který svou cestou ze severu Čech až k fantastickým výkonům v reprezentačním dresu země u Jaderského moře, napsal vskutku nevšední hokejový příběh.
Když se řekne Slovinsko, mnoho lidí si představí tranzitní zemi při cestě do Chorvatska, krásné hory, nebo třeba Triglavský národní park. Fanouškům hokeje pak jistě naskočí jméno kapitána LA Kings, Anže Kopitara nebo olomouckého útočníka Roka Macuha. Před letošním mistrovstvím světa se však na jeho soupisce objevil brankář, jehož jméno rozhodně slovinsky nezní a je to tak…Lukáš Horák. 31letý rodák z Mostu do svých třiadvaceti let působil v tuzemském hokeji, kde pendloval mezi extraligovým Litvínovem, se kterým jako dvojka Pavla Francouze získal v roce 2015 extraligový titul a tehdy druholigovým Mostem. Ale zachytal si třeba také i za třetiligovou Bílinu. Následně jeho kroky vedly do Grenoblu, kde strávil pět sezon, přes Dánsko až do Slovinska, kde dostal šanci v reprezentačním výběru teprve po dvou sezonách v dresu Lublaně.
Ačkoliv se v prvním zápase proti kanadskému celku zázrak nekonal, Horák 40 zákroky zachránil porážku ,,pouze“ 0:4. Nejprve faul vysokou holí olomouckého Roka Macuha potrestal v sedmé minutě Bo Horvath a až ve 23. minutě přidal druhou trefu Kanady Nathan MacKinnon. Nedisciplinovanosti Roka Macuha pak využil Bo Horvat ještě jednou v čase 33:48 a poslední přesilovkový gól přidal Noah Dobson. I přesto, že to byl právě on, díky komu Slovinci dosáhli proti hokejové supervelmoci skvělého výsledku, ani 40 zákroků a jejich úspěšnost téměř 91%, Horákovi v zápase ocenění za nejlepšího hráče zápasu nepřineslo.
V následujících zápasech s Lotyšskem a Finskem sice Horák nezaznamenal nejlepší čísla (79% při porážce 2:5 s Lotyšskem a střídání po 30 minutách v zápase s Finskem, ve kterém Slovinci schytali hrozivou porážku 1:9), v následujících zápasech už však nezaváhal.
V zápase se Švédskem udržel v první třetině bezbrankový stav a překonal ho až ve druhém dějství Elias Lindholm. Nejprve v čase 25:04, poté až v čase 38:05. Hattrick proti beznadějnému outsiderovi, který vyslal na branku za 60 minut hracího času pouhých 9 střel pak Lindholm zkompletoval v čase 51:13 a poslední, čtvrtou trefu zaznamenal Marcus Johansson. Znovu to však byl Horák, který držel tým nad vodou a při hrozivém poměru střel 60:4 ve prospěch Švédů pustil za svá záda pouhé čtyři puky. Tím však černá série Slovinců skončila.
Dalším soupeřem týmu Eda Terglava bylo Rakousko, které po vítězství 5:2 nad Francií toužilo po dalším cenném skalpu v cestě za vidinou postupu do vyřazovací části. Poprvé na turnaji se však jako první dostali ke slovu Slovinci, když v čase 9:53 využil přesilovku Blaz Gregorc. Radost však vydržela pouze necelé 4 minuty, když po asistenci Schneidera snižoval Dominic Zwerger. Lukáš Horák pak dlouho držel vyrovnaný stav. Až v čase 50:20 uspěl Rakušan Brian Lebler. O dvě a půl minuty později se však skóre znovu srovnalo zásluhou Roberta Saboliče. Zápas dospěl až do nájezdů, ve kterých nakonec tahali za delší konec Rakušané, díky proměněným pokusům Hauduma, Zwergera a Baumgartnera. I tak si ale Slovinci připsali, také díky 93% Horákově úspěšnosti, první a životně důležitý bod na turnaji.
Nejdůležitější bitva však rodáka z Mostu teprve čekala. Vývoj turnaje svedl Slovinsko do boje o elitní příslušnost s Francií, která dokázala urvat pouze bod za porážku po prodloužení v zápase s Finskem.
Zápas otevřel v čase 9:22 z přesilovky Žan Jezovšek a o 7 minut později přidal druhou trefu Nim Simšič. V čase 58:05 sice Horáka překonal Tim Bozon, ale 15 vteřin před koncem pečetil výhru Slovinců do prázdné branky Matic Török. Slovinsko se tak udrželo v elitní divizi poprvé od roku 2005.
,,Pro mě i všechny kluky to hodně znamená. Vždy jsme hned sestoupili, takže je to velký úspěch. V závěru jsme sice dostali gól, ale náš brankář byl úžasný,“ pronesl pro IIHF Robert Sabolič, který v minulosti působil například i v dresu Sparty.
A pod tím vším je velkým písmem podepsán právě Lukáš Horák. Brankář, který došel od titulu s Litvínovem, přes třetiligovou Bílinu až k historickému úspěchu v dresu země, kde na hokej chodí okolo dvou tisíc diváků.
Autor článku: Michal Boka
Autor titulní fotky: IIHF.com