První trápení Československa přišlo ve třicátých letech, kdy jsme si odvezli pouze dvě medaile. Důvodem bylo, že hráči ze zlaté generace z let 1914 až 1928 byli již přestárlí a začali ukončovat kariéry. Jejich nástupci měli větší konkurenci, na kterou už bohužel nestačili.
První mistrovství světa přineslo zklamání…
Po mistrovství Evropy 1928 v Budapešti se LIHG (aktuálně IIHF) rozhodla, že se nebude konat mistrovství Evropy jednou za čtyři roky, ale každý rok. Evropský šampionát byl zkombinovaný s tím světovým, což v praxi přineslo hned dva mistry. Dějištěm se poprvé staly tři země: Francie, Rakousko a Německo resp. Chamonix, Vídeň a Berlín. Hrálo se vylučovacím systémem. V prvním kole se střetli Němci s Brity, Maďaři s Italy, Francouzi s Belgičany a Rakušané se měli utkat se Švédy, kteří však svoji účast na šampionátu odřekli. Do čtvrtfinále postoupili Němci, Francouzi, Maďaři a Rakušané, kde se k nim přidali nasazené týmy. Nasazenými týmy byly Polsko, Japonsko, Švýcarsko a Československo. Hráče se lvem na prsou čekal tým helvéckého kříže. Čechoslováci prohráli 1:3 po gólech Menga a Torrianiho, který se trefil hned dvakrát. Jediným našim střelcem byl Heinrich Meng. Pro Československo to znamenalo konec na turnaji a konečné šesté místo. V semifinále se střetlo Německo s Polskem a Rakousko se Švýcarskem. Lépe si vedly týmy Německa a Švýcarska, které si to rozdaly ve finále mistrovství Evropy, které těsně ovládlo Německo. Tím pádem nastoupilo proti Kanadě, která byla nasazena rovnou do finále mistrovství světa. Kanadu reprezentoval tým Toronto CCMs. K překvapení nedošlo, Kanada porazila Němce 6:1 a stala se tak prvními mistry světa.
Domácí bronzová radost
První domácí mistrovství světa nastalo v roce 1933 v Praze na Štvanici. Na turnaj se přihlásilo 12 účastníků, 10 mužstev bylo rozlosovaných do tří kvalifikačních skupin. Kanada a USA byly přímo nasazeny do čtvrtfinále. První dvě mužstva postoupila do dvou čtvrtfinálových skupin, ze kterých první týmy postoupily do play off. Hrací doba byla 3×15 minut. V zápasech Lotyšsko – Itálie, Rumunsko – Belgie a ve finále Kanada – USA byli zkušebně nasazeni dva rozhodčí. Na Čechoslováky čekaly ve skupině výběry Rakouska, Itálie a Rumunska. Se všemi jsme si poradili a postoupili tak do čtvrtfinále, které bylo rozděleno na dvě tabulky, ze kterých postupovali první dva týmy. Střetli jsme se s USA, Švýcarskem a Polskem. Naše jediné zaváhání přišlo s Američany, kteří nás porazili rozdílem třídy, a to 6:0. V semifinále jsme se tedy potkali s Kanadou, se kterou jsme i přes bojovný výkon prohráli 4:0 a čekal na nás zápas o třetí místo. V něm jsme se utkali s Rakušany. O vítězi muselo rozhodnout až prodloužení, které se tehdy ještě nehrálo na zlatý gól, ale trvalo jako jedna třetina. V něm se nám podařilo vstřelit do branky Rakouska hned dva góly a získali jsme tak naši první světovou medaili.
Po neúspěších nás opět spasila Praha
Po prvním úspěchu v Praze nás čekali roky trápení, přesněji tři roky, po kterých přišel opět domácí šampionát.
Na turnaj se přihlásilo 14 mužstev rozlosovaných do tří kvalifikačních skupin. První tři mužstva z každé skupiny postoupila do tří čtvrtfinálových skupin, ze kterých první týmy plus nejlepší evropské mužstvo ze skupiny, kde hrála Kanada, postoupily do play off. Ve skupině na nás čekala Kanada, Švédsko a Rakousko. Díky výhře 1:0 nad Rakouskem a remíze se Švédskem jsme i přes prohru s Kanadou skončili na druhém místě ve skupině, což nám přineslo postup do čtvrtfinálové skupiny. V ní nás čekalo Švýcarsko a favorizované USA. Se Švýcarskem se nám podařilo urvat výhru 3:2 a čekala nás Amerika. Tu jsme po úžasném bojovném výkonu porazili 2:0, což pro Československo znamenalo vůbec první výhru nad zámořským týmem a zároveň postup do semifinále. V semifinále nás vyzvala Velká Británie, které jsme bohužel podlehli tím nejtěsnějším výsledkem 1:0, což bylo po úspěchu ve čtvrtfinále zklamání. Chuť jsme si spravili v utkání o třetí místo, kde jsme porazili Německo 3:0 a opět jsme si tak odnesli z domácího mistrovství bronzovou medaili.
Po výhře nad Německem zatím nikdo netušil, co přijde jenom necelý měsíc po mistrovství, a to obsazení území nacistickým Německem a začátek toho nejhoršího vojenského konfliktu v historii.
Zdroj náhledového obrázku: iSport.cz
Autor: Petr Brychta